Technology Solutions Provider | Intelligence Inside

Celý rozhovor najdete na webu www.peak.cz: Daniel Kaminský (ELCOM): Myšlenka Průmyslu 4.0 není špatná, ale sklouzla do politické satiry (28 .9. 2019, autor rozhovoru: Veronika Kudrnová)

V Česku schází podpora těch, kteří svět mění a inovují. O technologiích budoucnosti se tak jenom řeční, míní šéf společnosti ELCOM Daniel Kaminský. „Místo toho, aby například myšlenka Industry 4.0 chytila drive a začalo se něco reálně dít, sveze se s ní řada institucí a nakonec to stejně skončí jako v seriálu Jistě, pane ministře. Vytváří se komise komisí a podkomise komisí,“ říká Kaminský v exklusivním rozhovoru pro Peak.cz.

Místo zlatých českých ručiček bude v budoucnu zapotřebí zlatých českých hlaviček. Alespoň to si odnáším z rozhovoru s generálním ředitelem české společnosti ELCOM, která vyvíjí zařízení v oblasti elektrotechniky a elektroenergetiky.

Inovace v ELCOMu totiž chápou jako vznešené pojmenování jejich denní rutiny. „Není špatně občas při vývoji zabloudit do slepé uličky, udělat chybu a začít z jiného směru, chyba je jen mluvit a o nic se nesnažit,“ říká generální ředitel firmy Daniel Kaminský.

Svoji budoucnost vidí například v autodiagnostických systémech a jejich spojení s prvky rozšířené reality integrující svět měřicí a testovací techniky s produkty výkonové elektroniky.

Mohl byste ve stručnosti představit vaši společnost ELCOM? Co je vlastně její hlavní byznys?

Od svého vzniku v roce 1989 děláme, co ostatní neumí a nedodávají. Pouštíme se do nových, nestandardních věcí, které na trhu nejsou a musíme je nejprve vymyslet. Neděláme pro retailovou klientelu, ale soustředíme se na B2B sektor.

Na trhu tedy působíme necelých 30 let a zaměstnáváme asi 180 lidí. V současné době je naše společnost strukturována do dvou divizí, jedna se věnuje oblasti silnoproudé elektrotechniky a druhá testovací a měřicí technice. Silnoproudá elektrotechnika má sídlo v Brně, Bystřici nad Perštejnem a Praze. Divize testovací a měřicí techniky sídlí v Ostravě.

Která z divizí má větší podíl na byznysu firmy?

Je to zhruba půl na půl. Drobně začíná převažovat část testovací a měřicí techniky, která se na obratu podílí asi z 56 procent. Děláme zde různé typy měřicích systémů, které se používají ve výrobních procesech a v energetice. V energetice jsou to například řešení, která se používají pro měření kvality elektřiny a stability přenosových soustav.

Kdo jsou vaši hlavní zákazníci, respektive v jakých provozech můžeme vaše řešení nejčastěji nalézt?

Jsou to firmy, které se starají o distribuci elektřiny, tedy ČEZ, E.ON, PRE, ale také provozovatelé přenosové soustavy jako ČEPS, resp. na Slovensku SEPS. V oblasti automobilového sektoru pak dodáváme řešení a systémy na měření parametrů světlometů, našimi zákazníky tak jsou společnosti jako Varroc Lighting Systems, Hella, Magneti Marelli, Koito, Automotive Lighting a další.

Do skupiny Magneti Marelli náš stavebnicový systém dodáváme dokonce celosvětově. Kdekoli na světě koncern staví továrnu, tam dodáváme náš měřicí systém a poskytujeme mu i technickou podporu. Podobnou spolupráci máme nastavenu se společností Valeo, které dodáváme systém k měření hluků a vibrací na automatických linkách na výrobu klimatizačních jednotek.

Můžete tedy nějak shrnout, kde všude bychom vaše „měřáky“ našli?

Naše speciální systémy pro měření a zkušebnictví najdete prakticky v jakékoli oblasti průmyslové výroby, všude tam, kde je třeba testovat a zabezpečovat kvalitu výroby, tedy nejen v automobilovém, ale také v chemickém, farmaceutickém i potravinářském průmyslu.

Vyrábíme ale také speciální napájecí stroje pro drážní systémy a zařízení pro vylepšování kvality elektřiny na výkonové části. Významným zákazníkem z oblasti železnice je třeba AŽD a jejich navazující zákazníci, jako SŽDC a další, kteří jsou zase konečnými uživateli našich univerzálních napájecích zdrojů.

Jak jste zmínil, vyrábíte zařízení na měření kvality elektřiny. Jak váš byznys ovlivňuje měnící se energetický mix a příklon k obnovitelným zdrojům energie?

Zásadně. Čelíme novým výzvám, ve zdrojové části je stále více alternativních zdrojů energie, jako jsou solární panely nebo třeba větrné elektrárny. To jsou zrovna zdroje, které jsou velmi nepredikovatelné, kdy a kolik energie budou vyrábět. A jelikož zákon zachování energie je jeden ze základních přírodních zákonů, v energetice musí platit, co se vyrobí, to se musí spotřebovat, případně uložit.

Dnes nejenže nevíme, jaká bude spotřeba, ale ani to, kolik elektřiny bude vyrobeno, což značně komplikuje situaci a udržení stabilního stavu je o to složitější. To nám na druhou stranu otvírá dveře k dalšímu vývoji systémů, které by mohly přispět k udržení rovnovážného stavu.

Vyjma vlastní výroby obchodně zastupujete také výrobce elektromotorů. Převažuje obratově obchod nebo výroba?

Ani v tomto případě se nedá hovořit čistě o obchodu. Výrobce elektromotorů je spíše v roli dodavatele, kdy my vytváříme soustavy elektromotorů a měničů s aplikací do výbušných prostor. Systém je tak použitelný v prostorách, kde je riziko exploze, například v dolech nebo chemických provozech. Ostatně i v oblasti pohledu na obchod jsme v minulosti šli ve struktuře firmy tak trochu proti proudu.

Jak to myslíte?

Donedávna jsme vůbec neměli obchodní oddělení. Na rozdíl od většiny firem, které začínaly jako obchodní zástupci zahraničního partnera, naší hlavní činností byl vždy vlastní vývoj. V druhé polovině 90. let, kdy jsem ještě působil na elektrotechnické fakultě v roli pedagoga, jsem často slýchal, že Západ je natolik napřed, že jej technologicky nikdy nemůžeme dohnat. Byl jsem ovšem přesvědčen, že to není pravda a měl jsem touhu to také dokázat.

V roce 1997 jsme už na půdě ELCOMu začali vyvíjet analyzátor kvality elektřiny. Během několika měsíců byl hotov a svými vlastnostmi se směle poměřoval s drahými západními přístroji. Dnes máme celý systém hardwarových a softwarových prostředků, které umožní dělat rozsáhlejší věci a monitorujeme kvalitu elektřiny třeba až ve Spojených arabských emirátech nebo v USA. Vítězíme v tendrech, kde se očekává něco nestandardního, co nikdo jiný neumí, nebo umí, ale draze.

Čím to je, že se vám to daří?

Nám se podařilo přitáhnout talenty, kteří věří ve fyzikální zákony, umí se o ně opřít, mají znalosti a schopnosti. Ať už se svět bude měnit jakkoli a my budeme dále rozumět přírodním vědám a opírat o ně naše řešení, tak budeme umět dělat věci stejně dobře i třeba za 50 let, ačkoli běžně užívané věci budou vypadat úplně jinak.

To je poměrně třeskuté téma vzhledem k tomu, že v Česku ubývá technicky vzdělaných lidí. Budou mít starší generace ty znalosti vůbec komu předat?

Máte pravdu, ale to je role státu. Zajistit podmínky těm, již se o to snaží, aby nebyli opomíjenou vrstvou společnosti, pro niž stát mnoho nedělá a jen od ní inkasuje daně. Podpořit samotné školství ale nestačí.

Reformou vzdělávacího systému situaci už nezachráníme?

Nemyslím, že musíme nutně dělat reformu školství. České školství, zejména to univerzitní, na tom – alespoň co se technických oborů týče – není vůbec špatně.

Je spíše nutné se zamyslet nad tím, jaká je podpora českého technologického průmyslu. Neříkám, že žádná podpora neexistuje, ale jsou skutečně dobře nastavena kritéria, která určují, koho, za jakých podmínek a jak dlouho podporovat? Myslím si, že je hodně věcí, nad kterými bychom se měli v širších souvislostech zamyslet.

V případě středoškolského vzdělání se dle výroků mnohých politických a odborových špiček zdá, že je situace poněkud tristní. Některé firmy se proto samy pouští do něčeho, co by mohlo alespoň vzdáleně připomínat systém duálního vzdělávání…

Teď se dostáváme k něčemu zcela zásadnímu. Stát se zbavuje odpovědnosti a svých historických kompetencí, které přesouvá na bedra firem. Za to jim ale nenabídne významnější podporu, naopak vyšší daňové zatížení. Nejde ani tak o to, aby stát rozdával peněžitou pomoc. Ale když už firmy budou suplovat jeho činnost, tak by dávalo smysl, kdyby část z daní mohly použít tam, kde by viděly samy smysl.

Ostatně například taková daňová asignace není něco, co by vzniklo na základě momentálního nápadu, ale je to něco, co by mohlo celému technologickému sektoru pomoci. A v některých zemích tento systém funguje už dlouho.

Česku je v této souvislosti vytýkáno, že nemá žádnou sjednocující hospodářskou strategii pro nadcházející digitální věk. Vznikají sice koncepce, jako Průmysl 4.0, Vzdělání 4.0, Práce 4.0, ale bez reálných dopadů do legislativní, hospodářské, podnikatelské a vzdělávací sféry. Vidíte to stejně?

Ano, schází mi podpora těch, kteří svět mění a inovují. Stačí se jen podívat na zkušenosti jiných evropských zemí, které dokázaly v oblasti strategického směřování, fungování státní správy a podpory podnikání a digitalizace mnohé. Vytvořily prostředí, které není zatíženo nezměrnou byrokracií. Proč by v Česku nešlo založit firmu ze dne na den? Nejsme ani moc velcí, ani moc malí na to, abychom se na to mohli vymlouvat. Stát by měl nadefinovat strategické cíle a transparentně je podporovat. Pokud to neděláme, tak je to jen naše vlastní hloupost.

Co je možné dělat lépe, aby se Česko zbavilo nálepky montovny Evropy, země, kde nevzniká nic s přidanou hodnotou? S pokročilejší automatizací výroby navíc česká ekonomika ztratí komparativní výhodu v podobě levnější pracovní síly a zahraniční výrobci budou v pokušení stáhnout své aktivity jinam.

Kolem nás je spousta různých vizionářů, kteří se tváří, že vědí, co bude, či nebude. To nebezpečí, o kterém mluvíte, skutečně hrozí. Česko ale už dávno nepatří mezi země, které by mohly konkurovat nízkou cenou práce, máme však výhodu v tom, že je tu stále ještě hodně vzdělaných lidí. Jsme také zemí, která se nachází v poměrně stabilní oblasti světa. V tomto směru bych se o naši budoucnost nebál.

Primárně je nutné se zaměřit na to, aby byla Česká republika pro takové společnosti atraktivní i z hlediska vymahatelnosti práva, daňového zatížení a transparentnosti podnikatelského prostředí. Pokud toto stát zaručí, nemusí nás trápit žádné obavy. Bohužel snahy, jako je třeba zavedení digitální daně, zatím svědčí spíše o opaku.

A jak vnímáte hlasy českých odborářů, kteří akcentují to, že automatizace, robotizace a umělá inteligence vezme práci těm, kteří dnes vykonávají manuální a administrativní činnosti?

Lidská společnost, pokud není svázána totalitním režimem, si po celou historii se všemi změnami a revolucemi poradila. Je bezpochyby pravdou, že se svět kolem nás mění mnohem rychleji a klade na lidstvo větší nároky v tom, aby se na změny adaptovalo. Ale zbrzdit vývoj není cesta, která by vedla ke správnému cíli. Některá pracovní místa skutečně zaniknou, ale jestli jich bude tolik, o kolika hovoří různé analýzy, tak na to se dívám opatrně.

Inovace tedy podle vás brzdí zájmové skupiny a legislativa. Je to problém jen České republiky?

Je to problém celé Evropské unie. Možná, že na začátku je i dobrá myšlenka, ale nakonec to stejně skončí jako v seriálu Jistě, pane ministře. Vytváří se komise komisí a podkomise komisí. Místo toho, aby například myšlenka Industry 4.0 chytila drive a začalo se něco reálně dít, sveze se s ní řada institucí. Pořádá se kolem toho hromada akcí, jejichž jediný dopad je, že se na nich spořádají dvě hromady chlebíčků. Není špatně občas při vývoji zabloudit do slepé uličky, udělat chybu a začít z jiného směru, chyba je jen mluvit a o nic se nesnažit.

Nekecáme, ale makáme, jsme nicméně v poslední době slýchali poměrně často… Na jakých inovacích tedy v ELCOMu aktuálně pracujete?

Slovo inovace je nadužívané. Vylepšení a novinky alias inovace musí být přirozenou součástí firem, které chtějí být úspěšné a obstát na globálním trhu. Na letošním veletrhu Amper jsme například představili nové varianty analyzátorů kvality elektřiny. Jde o platformu s modulárním systémem, který umožňuje zapojení různých typů měřicích přístrojů a také aplikaci, která využívá prvků rozšířené reality. Prostřednictvím brýlí pro rozšířenou realitu Microsoft HoloLens pouhým pohledem a gestem odhalíme, v jakém stavu jsou provozní zařízení.

Rodí se nějaký trend, který by mohl zásadně změnit směřování ELCOMu?

Cokoli dnes vyrábíte, tak obsahuje autodiagnostické systémy a rozšířená realita je nedaleká budoucnost. Ostatně ona virtuální realita je pro dnešní mladou generaci vyrůstající na počítačových hrách zcela přirozeným prostředím. Obecně veliký prostor pro nové věci nám určitě dávají data, možnosti jejich sdílení a datové komunikace.

Nedávno jste prošli změnou majetkové struktury, můžete být v tomto směru více konkrétní? Plánujete díky kapitálu od investičního fondu nákupy společností? Kam a jak chcete růst?

Máme nového majoritního vlastníka, kterým je technologický investiční fond, s nímž přichází i nová etapa rozvoje společnosti. Do firmy přišla celá řada odborníků na procesní řízení, finanční i strategické plánování. Jsme otevřeni novým byznys modelům, nad nimiž jsme bez investora jen těžko pomýšleli a které nám umožní rychleji růst. Nicméně nejsme v jednáních tak daleko, abych mohl jmenovat konkrétní věci.

Jaký podíl na tržbách vám momentálně dělá export?

Jednoduchá otázka, ale těžká odpověď. Zhruba 30 procent z obratu tvoří export a 70 procent tvoří lokální dodávky. Nicméně je potřeba tyto hodnoty uvést do kontextu. Čím vzdálenější je destinace, tím pravděpodobněji půjde o softwarovou záležitost, konstrukční nebo technickou znalost.

Tedy něco, co na nákladové stránce znamená pouze lidskou práci a navíc takovou, která již byla vykonána v minulosti. Míra přidané hodnoty je u takovýchto dodávek – na rozdíl od těch hardwarových – maximální. Dokonce pokud budeme poskytovat technickou podporu nějakému zařízení a ono bude 100procentně kvalitní a bezporuchové, tak ona technická podpora bude mít formu pouze pojistky za minimální náklady.

Těch 70 procent obratu je pak spojeno s hardwarovými dodávkami, kdy dodáváme části výrobních linek, takzvané “end of line” testery, což je něco, co kontroluje kvalitu produktů na konci výrobních linek a co má značnou hodnotu. Tím pádem skóre 30:70 není zcela odpovídající, protože ona necelá třetina zakázek v sobě ukrývá třeba 90 procent přidané hodnoty a zbývající dvě třetiny dodávek jen 40 procent přidané hodnoty.

Kde všude po světě najdeme stopu ELCOMu?

Již jsem zmínil například Spojené arabské emiráty, pak je to také Čína, Jižní Korea, samozřejmě po celé Evropě, ale také v USA, Mexiku, několika zemích Latinské Ameriky a historicky jsme měli i nějaké dodávky do Indie. Naši budoucnost a marketing stavíme na dobrých referencích, jak jsem již říkal, donedávna jsme neměli ani žádné obchodní oddělení. Hovoří za nás dobře odvedená práce.

Na začátku roku jsem zaznamenala, že jste se účastnili vládní podnikatelské mise do Jordánska. Podařilo se vám dojednat v zemi nějaké obchodní spolupráce a zakázky? Čeho se týkaly?

Vidíte, Jordánsko je velmi zajímavá země z hlediska našich aplikací. Jordánsku jsme dodali 400 kusů analyzátorů kvality elektřiny, které už jsou nasazeny v jejich distribuční síti, a je zde potenciál na více než dalších tisíc kusů.

Zůstaňme ještě v řeči čísel. Mohl byste prozradit finanční výsledky ELCOMu za loňský rok a odhad pro ten letošní?

V roce 2018 jsme měli obrat necelých 280 milionů korun. Kdybychom to srovnávali s předchozím rokem, šlo o mírný pokles z 303 milionů v předchozím roce. Ale obrat se odvíjí od struktury dodávek. Jestliže převažuje větší část softwarových produktů, tak to předpokládá pokles obratu. Což je přesně tento případ. Nicméně korigovaný (adjustovaný) EBIT (finanční ukazatel očištěný o jednorázové investice – pozn. red.) loni dosáhl lepších výsledků než v roce 2017.

V roce 2018 jsme postavili v Ostravě novou budovu a ještě investovali do nového, nákladného zákaznického CRM systému. Pro letošní rok jsme si stanovili poměrně ambiciózní cíl: obrat 330 milionů korun. Zisk se stabilně pohybuje ve výši asi desetiny obratu.

Kolik prostředků směřujete na výzkum a vývoj?

V daňovém přiznání máme jako odečitatelnou položku na R&D (výzkum a vývoj, pozn. red.) hrozně malé číslo. Na druhou stranu vše, co děláme, je aplikovaný výzkum a vývoj. Pracujeme na bázi vývojových kontraktů pro firmy, takže prostředky vložené do těchto aktivit jsou řádově jinde, protože spoustu věcí, které děláme, jsou novými věcmi, jež splňují charakteristiku prototypového řešení v jedné jediné aplikaci.

Co tedy říci závěrem?

Společnost ELCOM má jasnou růstovou strategii a ve své vizi také jasný cíl, přinášet svým zákazníkům a partnerům řešení, která reagují na rychle se měnící svět kolem nás. Věřím, že naše vize se bude dařit naplňovat jak v blízké, tak i vzdálené budoucnosti a budou oslovovat jak naše zákazníky, tak nové členy našeho firemního týmu.

Celou zprávu naleznete na webu Ministerstva průmyslu a obchodu:
Ministryně Marta Nováková zahájila oficiální návštěvu Jordánska (25. 2. 2019)

Setkáním s ministryní energetiky a minerálních zdrojů paní Hala Adel Zawati zahájila ministryně průmyslu a obchodu České republiky Marta Nováková svou oficiální návštěvu Jordánska.

„Česká republika a Jordánské království mohou nyní navázat na silný základ vzájemné spolupráce. Dohody o ekonomické spolupráci a o mírovém rozvoji využití jaderné energie, podepsané v roce 2017, nám dávají prostor k oboustranně prospěšné spolupráci v konkrétních oblastech. A jsem opravdu ráda, že právě nyní, během mé návštěvy probíhá historicky první jednání společné Česko – Jordánské komise pro ekonomickou spolupráci.“ Uvedla během jednání ministryně Marta Nováková.

Českou ministryni průmyslu a obchodu na její oficiální návštěvě doprovází 13členná podnikatelská mise, kterou zorganizoval Svaz průmyslu a dopravy České republiky. Podle svého prezidenta Jaroslava Hanáka je Jordánsko pro český průmysl a také z obchodního hlediska velice významným partnerem. „Jordánsko má pro náš průmysl obrovský obchodní potenciál, a to nejen jako cílová země, ale také jako obchodní uzel středního východu.“ Ministryně Marta Nováková v této souvislosti řekla, že je „přesvědčena o tom, že naše vzájemná spolupráce v oblasti solární, větrné a jaderné energetiky představuje pozitivní budoucnost vzájemné obchodní výměny a mezi Jordánským královstvím a Českou republikou.“

Na základě vzájemné dohody, by měla Česká republika v září letošního roku, vyslat do hlavního města Jordánského Hášimovského království Ammánu, speciální energetickou obchodní misi, jejímž hlavním cílem, by měl být rozvoj vzájemné ekonomické spolupráce v oblasti solární a větrné energetiky. „Právě v této oblasti totiž existuje velký potenciál, protože geografická poloha Jordánsku poskytuje 320 slunečních dní za rok“, dodala ministryně průmyslu a obchodu ČR, Marta Nováková.

Využití obnovitelné energie jako takové je podle ministryně Hala A. Zawati v současné době prioritní oblastí jordánského zájmu. Podle současné vládní strategie má v Jordánsku do roku 2025 pocházet 10 % produkce elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. Jordánsko má přitom velmi vhodné podmínky v oblasti solární energetiky, protože cca 320 dní v roce jsou zde slunečné dny. Projekty sluneční energie Jordánsko plánuje v jižní části země v rámci tzv. „Zeleného koridoru“, což je plán na vybudování pásu menších elektráren mezi Ammánem a přístavem Akaba. Česká společnost Doosan Škoda Power se např. v centrální části Jordánského království, nedaleko od města al-Qutran podílela na výstavbě kombinované elektrárny s instalovaným výkonem 400 MW. Kromě toho Česká republika finančně podpořila nově obnovení střední a nízkonapěťové sítě v uprchlickém táboře Zaatari.

Během dnešního jednání obou ministryní se mj. představily české společnosti ELCOM, která se zaměřuje na výrobou měřicích systémů, vývojem softwaru, silnoproudou elektrotechniku, dále společnost VYTRYCH zaměřená na se zaměřuje na vývoj a výrobu svítidel do speciálních aplikací a společnost DIAMO, která na jednání nabídla možnosti expertního vzdělávání odborníků pro zahlazování následků hornické činnosti po těžbě uranu, rud a části uhelného hornictví, stejně tak jako možnosti komplexních řešení i pro investiční celky potřebné pro těžbu nerostných surovin.

Součástí oficiální návštěvy české ministryně průmyslu a obchodu je i česko-jordánské podnikatelské fórum s B2B jednáními českých exportérů a jordánských firem, které proběhne zítra v úterý 26. února. Na programu oficiální návštěvy ministryně Novákové v Jordánsku je mimo jiné i setkání s jordánským předsedou vlády Omarem Razzazem a s předsedou jordánské atomové komise Khaledem Toukanem.

Jordánsko je pro Českou republiku zajímavým mimoevropským obchodním partnerem s vysokým hospodářským potenciálem do budoucna. V posledních letech obě země zaznamenaly dynamický vývoj ve vzájemných politických vztazích, které doprovázel strmý vzestup hospodářské výměny. Obrat zahraničního obchodu dosáhl v roce 2017 – 58,7 mil. USD (1,37 mld. Kč). Znamená to nárůst o více než 2,6 % oproti roku 2016. V roce 2018 pak český export do Jordánska dosáhl úrovně 51,4 mil. USD (1,12 mld. Kč). Jordánsko v současné době těží ze svého stabilního podnikatelského prostředí a strategické polohy uprostřed Blízkého východu, odkud je možné pronikat na sousední trhy.

Zdroj fotografie: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Zdroj fotografie: Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

Představujeme nový přenosný analyzátor kvality elektřiny třídy A – ENA8000.

• Moderní ovládání
• Dotykový displej
• Velká kapacita úložiště
• Baterie
• GPS
• Harmonická analýza
• Výkony a energie
• Přechodové děje
• Osciloskopické záznamy
• Symetrické komponenty

ELCOM uvedl do provozu novou robotizovanou technologickou linku na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Sestava zahrnuje čtyři robotická pracoviště s roboty Stäubli a kolaborativním robotem ABB YuMi. Vše je propojeno dopravníkovým systémem BOSCH a řídicím systémem BECKHOFF s vizuální kontrolou kamerami Matrix Vision mvBlueGEMINI.

Srdečně vás zveme k návštěvě stánku společnosti ELCOM na 27. mezinárodním veletrhu elektrotechniky, energetiky, automatizace, komunikace, osvětlení a zabezpečení – AMPER 2019.